Zkušenost jako ctnost?

Jak často se zkušeností, hlavně my starší, operujeme, jak často ji využíváme pro podporu svých argumentů. Vážím si zkušeností, ale souhlasím se slovy Madelaine Albrightové, která v knize Peklo a jiné destinace z nakladatelství ARGO (překlad Michael Žantovský) říká: "Zkušenost je ctností jen tehdy, pokud vede k dobrým rozhodnutím."

Zkušeností si vážím...

Rozhodně oceňuji zkušenosti svých kolegů a nakonec i své osobní. Za dlouholetou praxi ve školství jsme zažili mnohé, na věci se díváme znalýma (možná zocelenýma) očima a někdy můžeme zabránit neuváženým krokům. Zkušené učitele žádám o vedení týmů, stávají se z nich mentoři nebo uvádějící učitelé. Ale někdy se ptám:

Stačí zkušenost?

Věta "Dělali jsme to tak vždycky..." dneska už prostě nestačí. Věci se mění (nejen covidem), proto se musí změnit nejen obsah výuky (i když se s tím někdy "peru"), ale hlavně přístup k dětem, k žákům i k rodičům. Žáci jsou prostě jiní, mají odlišné vnímání skutečnosti a je třeba hledat nové cesty, jak je oslovit. A stejné je to i u rodičů. Netvrdím, že přístup dětí a požadavky rodičů jsou vždy oprávněné, ale čím dříve si připustíme, že dřívější vzorce jednání nestačí, tím rychleji si usnadníme život.

Jak dál?

Jako smysluplnou cestu vidím opepření zkušeností novými ingrediencemi. Dívat se okolo sebe, vnímat novinky a hlavně naslouchat. Vytvořit nové platformy nejen pro výuku, ale i pro zjišťování názorů rodičů. Využít potenciálu zkušenějších kolegů a nadšení mladých učitelů a s mottem "Učit se jeden od druhého" posunovat školu vpřed.

Příběh na závěr...

Zkušená kolegyně neuváděného věku zvládla výuku v online prostředí na výbornou. Využívala spoustu nejrůznějších aplikací, které ji ukázal mladší kolega, a věřím, že ji taková výuka určitě bavila. Nejsem si sice jistá, jak moc ona ovlivnila kolegu, ale i jednostranný posun se počítá. Oběma za to díky!

Irena Trojanová